|
Do nedohledna se rozpínající prostory Vesmíru vždy lákaly zástupy idealistů, snílků a
dobrodruhů. Například vesmírná loď Enterprise z populárního seriálu Star Trek (Cesta
po hvězdách) brázdí mezihvězdnou prázdnotu už tři desítky let. Star Trek se za tři desetiletí své existence stal ságou, jejíž obliba na západní polokouli této planety přesahuje dokonce i fenomén Hvězdných válek (Star Wars). Za dobu jeho existence se v hlavních rolích vystřídala celá řada postav a změnilo se několikrát i prostředí.
|
|
Souběžně se seriály vzniká i filmová řada, která umožňuje tvůrcům odkrývat svět Star Treku tak, jak to v seriálech vzhledem k televiznímu rozpočtu není možné. První film byl natočen v roce 1979 a od té doby vzniká každé dva až tři roky jeden nový. První film Star Trek: The Motion Picture (1979, režie Robert Wise, u nás jako Star Trek) měl být původně prvním dílem připravovaného televizního seriálu, který měl čerpat ze slávy původní série Star Trek. Teprve úspěch Hvězdných válek přiměl tvůrce změnit celý projekt na film. Příběh o návratu dávno zapomenuté a těžce porouchané (čti "šílené") kosmické sondy Voyager, kterou civilizace z druhého konce Galaxie přestavěla na gigantickou strojovou bytost s vlastním vědomím a touhou poznat svého stvořitele, sice úspěchu Hvězdných válek nedosáhl, ale byl to docela dobrý začátek. Druhý film Star Trek II: Wrath of Khan (1982, režie Nicholas Meyer, u nás jako Khanův hněv) už byl o poznání filmovější než jeho předchůdce. Vyprávěl o střetnutí kapitána Kirka se starým nepřítelem; o pomstě, o smrti a znovuzrození... Geneticky vypěstovaný lump z konce dvacátého století, Khan Noonian Singh, který chtěl kdysi unést Enterprise a byl za to Kirkem vysazen na opuštěné planetě i se svými následovníky, se nyní vrací a celý jeho geneticky vyšlechtěný intelekt se soustředí na jediné: Zničit Kirka! |
|
Ve třetím filmu Star Trek III: The Search for Spock (1984, režie Leonard Nimoy, u nás jako Pátrání po Spockovi) neváhají Kirkovi lidé unést vlastní loď, jen aby mohli přivézt zpět tělo mrtvého přítele. Proti nim stojí nyní nejen ctižádostivý klingonský komandér Kruge, toužící získat tajemství převratného vynálezu, ale i Flotila sama, která přece nemůže trpět, aby jí někdo unesl těžce vyzbrojený křižník přímo z orbitálního přístavu. Film Star Trek VI: The Voyage Home (1986, režie Leonard Nimoy, u nás jako Cesta domů) nenechá našim hrdinům jinou možnost než cestovat časem. Lidé z Enterprise se vrací domů k soudu za spiknutí a únos lodi, ale musí se místo toho vypravit do minulosti a přivést párek vyhynulých velryb, aby zachránili Zemi před hněvem cizí civilizace, která po tisíce let udržovala s velrybami z pozemských oceánů přátelské styky. A tak je před našimi hrdiny jediná cesta... cesta do podivných a nepochopitelných barbarských časů. Do San Francisca roku 1986. |
|
Ve filmu Star Trek V: The Final Frontier (1989, režie William Shatner) Spockův nevlastní bratr Sybok unese Enterprise, aby nalezl Boha, který prý sídlí ve středu Galaxie. To je však pouze začátek problémů, protože Boha hledají také Klingoni (kteří v této době ještě nejsou spojenci Federace). A aby toho nebylo málo, sám Bůh se jeví jako pěkně podezřelá entita - například, k čemu asi Všemohoucí potřebuje kosmickou loď? Tento film je podle mnoha lidí nepovedený, ale nemalá část diváků z toho obviňuje cenzory z Paramountu. Film jim prý přišel natolik temný a pochmurný, že donutili tvůrce dotočit celou řadu humorných scén a do filmu je dodatečně začlenit. Star Trek VI: The Undiscoved Country (1991, režie Nicholas Meyer) je posledním filmem s původní posádkou. Ekologická katastrofa donutí Klingony zahájit mírová jednání s Federací. Enterprise, vyslaná aby doprovodila loď klingonského vyslance k Zemi, má však na palubě zrádce. Ve Flotile i mezi Klingony jsou někteří, kterým současný stav vyhovuje a neváhají uzavřít spojenectví, jen aby zabránili míru... Temná a hrozivá atmosféra tohoto filmu je svým způsobem předzvěstí toho, jak se později vyvíjel příběh seriálu Star Trek: Deep Space Nine. |
|
Star Trek: Generations (1994, režie David Carson) začíná na slavnostním spuštění nové Enterprise-B. Při následujícím zahajovacím letu se dosud ne úplně vyzbrojená Enterprise musí pustit do zachraňování dvou civilních lodí převážejících uprchlíky ze vzdálené soustavy. Kapitán Kirk, pozvaný jako slavnostní host na zahájení, loď zachrání a sám zmizí v prostorové trhlině. Vynoří se o osmdesát let později právě včas na to, aby pomohl kapitánu Picardovi, který se zrovna nachází v beznadějné situaci. Jak by mohl odmítnout pomoc kapitánovi Enterprise! Děj filmu Star Trek: First Contact (1996, režie Jonathan Frakes) staví Picardovu posádku před ožehavý problém. Nepřátelští Borgové, mimozemská kultura s kolektivním vědomím, jejímž nejvyšším cílem je začleňovat do svého společenstva ostatní civilizace a tak se rozmnožovat a technologicky obohacovat, si na pozemskou kulturní a technickou rázovitost už dlouho brousí své kybernetické zuby. Dosud ale byli vždy odraženi. Nyní konečně, zdá se, nalezli ten pravý způsob. Příští bitva o budoucnost Federace se odehraje ve vzdálené minulosti, dávno před tím, než Federace vůbec vznikla. |
|
V čem je tajemství úspěchu Star Treku? Těžko říct, na tom se neshodnou ani autoři jednotlivých sérií. Star Trek není žádný akční seriál, musí se u něj tu a tam i trochu myslet... tak co je tedy důvodem toho, že ani po třiceti letech neupadl v zapomenutí? Možná máme odpověď přímo před sebou: stačí se podívat na diváckou skupinu, která tvoří majoritu mezi diváky Star Treku. Jsou to lidé mezi patnácti a třiceti lety, mnozí absolventi středních a vysokých škol. Že by Star Trek přinášel těmto lidem něco, co marně hledají v naší současnosti? Hvězdná loď Enterprise z původního seriálu se nestala legendou proto, že její kapitán má jako správný námořník v každém přístavu jinou vesmírnou krásku. Nebylo to ani proto, že její první důstojník je mimozemšťan s elegantníma špičatýma ušima, oproštěný od veškerých emocí (i když nikdo nepopírá, že i to sehrálo určitou roli, zejména u divaček). Nebylo to dokonce ani proto, že její dobrodružství jsou plná inteligentního humoru, lidskosti a moudrých myšlenek. Ten pravý důvod je, že Enterprise a její lidé nám dávají alespoň na okamžik nahlédnout do světa, v němž bychom chtěli žít. Nemůžeme; pokud má někdy přijít nádherný nový věk lidstva, nedožijeme se ho ani my, ani naše děti, možná ani děti jejich dětí - ale již dnes můžeme začít pracovat na tom, aby na nás ve dvacátém třetím století vzpomínali s úctou a ne s opovržením. |
V prvním seriálu Star Trek (1966-1969) jsme byli svědky pětileté mise první lodi Enterprise ve službách Hvězdné flotily, V čele Enterprise tehdy stál mladý kapitán James Kirk (William Shatner) se svým mimozemským prvním a vědeckým důstojníkem Spockem (Leonard Nimoy), o chod strojů se staral skotský inženýr Montgomery Scott (James Doohan) a o zdraví posádky doktor Leonard McCoy (DeForest Kelley). Enterprise mapuje smluvně vytyčené území Federace a na své cestě se setkává s mnohými tajemnými a nepochopitelnými věcmi. Tento seriál, ač na západ od nás bezkonkurenčně nejpopulárnější, u nás dosud nebyl uveden. Na něj navázalo animované pokračování a později šest celovečerních filmů s posádkou kapitána Kirka a novou, přestavěnou a vylepšenou Enterprise, po jejímž zničení v třetím filmu dostala posádka novou Enterprise - A. Pokud vás původní série blíže zajímá, stránku o ní naleznete 
Na počátku sedmdesátých let byl učiněn pokus navázat na úspěch původního seriálu. Seriál Star Trek: Animated (1973-1974, u nás jako Star Trek) má celkem dvacet dva dílů, každý o délce dvacet pět minut. Je svým způsobem vlastně plnohodnotným pokračováním původní série - mnoho jeho příběhů bylo původně zamýšleno pro hraný seriál, ale přemíra zvláštních efektů zabránila jejich natočení.
Pro velký úspěch prvních filmových pokračování vznikl na sklonku osmdesátých let nový seriál Star Trek: The Next Generation (1987-1994, u nás jako Nová Generace), odehrávající se o sto let později - nové, značně větší a silnější Enterprise - D tentokrát velí rozvážný a diplomatický kapitán Jean-Luc Picard (Patrick Stewart), prvním důstojníkem je William Riker (Jonathan Frakes), vědeckým důstojníkem android Data (Brent Spiner), loď udržuje v chodu nevidomý inženýr Geordi LaForge (LeVar Burton) a přísnou, ale milou lékařkou je doktorka Beverly Crusher (Gates McFadden). Narozdíl od původní série se nyní řeší spíše diplomatické problémy a seriál obsahuje o něco méně akce a humoru - což ovšem není na škodu, otevírá to prostor pro mnoho zajímavých příběhů. Zajímavým rysem Nové Generace a navazujícíh sérií je to, že se poprvé začínají tvůrci hlouběji zabývat technikou. Zatímco v původní sérii byla technika dvacátého třetího století spíše kulisou pro příběh, teď se začínají objevovat příběhy, v nichž jsou technika a fyzikální jevy přímo hlavní dějovou osou.
Nástupcem Nové Generace se stal Star Trek: Deep Space Nine (1992-1999, u nás jako Hluboký vesmír 9), odehrávající se téměř zároveň s Novou Generací a vyprávějící příběhy skupiny pověřenců Federace, kteří se snaží udržet mír v jednom válkou zničeném sektoru vesmíru. Bývalé důlní stanici v hvězdném systému Bajor velí komandér Benjamin Sisko (Avery Brooks), prvním a styčným důstojníkem je Bajoranka, major Kira Nerys (Nana Visitor) a vědeckým důstojníkem stanice je Dax, superinteligentní měkkýšovitá forma života hostující v těle humanoida z rasy Trill (zpravidla krásné ženy, první byla Jadzia - Terry Farell, později Ezri - Michelle DeBoer). Narozdíl od předchozích seriálů, které byly úmyslně psané tak, aby byl každý díl samostatným příběhem, se v Deep Space Nine poprvé objevuje (pro Star Trek poněkud nežádoucí) faktor pokračování - celý seriál je jedním dlouhým, spletitým příběhem. To sice přináší spoustu zábavy stálým divákům, odpadá tím ale zásadní kladná vlastnost Star Treku, totiž možnost začít se dívat třeba od poloviny série.
Komerční úspěch Star Treku dal vzniknout i seriálu Star Trek: Voyager (1995-2001, u nás jako Vesmírná loď Voyager), který se odehrává zároveň s Deep Space Nine a líčí osudy malé průzkumné lodi Voyager, která se nešťastným hnutím osudu dostala na druhý konec Galaxie a teď se snaží vrátit domů. V čele Voyageru stojí žena, kapitán Kathryn Janeway (Kate Mulgrew), jejím prvním důstojníkem je indián Chakotay (Robert Beltran), post vědeckého důstojníka asimilovala Sedmá z Devíti, superinteligentní a i jinými přednostmi bohatě obdařená žena z civilizace Borgů, kterou Voyager naložil cestou a lékařem je nouzový holografický program (Robert Picardo), který, jsa určený pouze pro pomoc při pohotovostech, se musel poněkud upravit, aby byl schopen nepřetržité služby. Bohužel, na Voyageru je už dobře patrná komercializace celého fenoménu; mnohé příběhy jsou špatně napsané a seriál se snaží těžit hlavně z visuálních efektů, přičemž základní principy a ideje Star Treku bezostyšně hází za hlavu. Mnozí příznivci předchozích seriálů v něm vidí snahu získat pro Star Trek i publikum zaměřené na méně duchaplné seriály - což se daří.